Začátky

V červnu 1945 se v hotelu Modrá hvězda sešli zájemci o sportovní létání a založili aeroklub.
Výzva spoluobčanům
Výzva spoluobčanům

V té době však nebylo ani letiště, ani letadla. Za odstěhování jedné rodiny do pohraničí si dovezli 2 kluzáky SG-38 a jeden cvičný větroň Grunau Baby. Továrna Eckhardt & spol., ve které byla většina členů zaměstnána, dodala polovinu montovaného dřevěné budovy. První letiště vzniklo na podzim roku 1945 na polích mezi hřbitovem, tratí a polní cestou na Břevnici.
První letiště za hřbitovem
První letiště za hřbitovem

Stávající plocha přestala brzy vyhovovat a proto již v roce 1946 nastalo hledání vhodnější. Ta se našla u Dobkova na pozemcích pana hraběte Dobrzenského, která sloužila za první republiky jako nouzové letiště, používané armádou při manévrech. Za přispění panů Eckhardta, Černohubého, Lišky, Pavlíčka a dalších byl postaven hangár na okraji lesa za Dobkovem a z trofejních dílů první motorový naviják. Již 31. srpna 1947 byl uskutečněn první letecký den.

Hangáry vybudované u Dobkova Vzlet větroně. V pozadí komín Dobkovského lihovaru
Hangáry vybudované u Dobkova Vzlet větroně. V pozadí komín Dobkovského lihovaru

V roce 1953 se aeroklub začlenil do organizace SVAZARM (Svaz pro spolupráci s armádou)

Vývoj

V roce 1953 byly postaveny nové hangáry s provozní budovou poblíž obce Počátky, kde po mnoha inovacích a přestavbách stojí dodnes. Charakteristická budova letiště dala v roce 1959 podnět k natáčení filmu pro děti „Prázdniny v oblacích“, který vznikl na základě knihy „O letadélku Káněti“.

Hangáry vybudované u Dobkova Vzlet větroně. V pozadí komín Dobkovského lihovaru
Nápis na hangáru pro natáčení filmu „Prázdniny v oblacích“ Celkový pohled na hangár s charakteristickou věží

Málo známým faktem je provádění paravýcviku, který se na letišti konal za dohledu mistrů světa pánů Koubka a Jehličky v letech 1955-1956.

Stávající budovy přestávaly pomalu vyhovovat a začalo se proto přemýšlet o jejich modernizaci.
První velká přestavba byla uskutečněna v letech 1968 – 1970, kdy postupně vznikly nové hangáry, dílna, garáže, druhá pak v letech 1981 – 1985 v podobě nové provozní budovy, jež skýtá ubytování pro 24 osob, učebny, kanceláře a šatny.

Celkový pohled po modernizaci

Hangáry před přestavbou... Hangáry po přestavbě
Hangáry před přestavbou… … a po přestavbě
Původní provozní budova Provozní budova po přestavbě
Původní provozní budova Provozní budova po přestavbě
Celkový pohled na počátku šedesátých let
Celkový pohled na počátku šedesátých let
Celkový pohled po modernizaci

Dne 8. srpna 1981 se přes letiště přehnala vichřice, která zničila střechy obou hangárů. Padající krytina poškodila téměř všechna letadla. Jeden Blaník se navíc sám vznesl a dopadl na záda na pole za hangárem.

Poničené větroně uvnitř hangáru Tak skončil zcela nový Blaník OK-3700
Poničené větroně uvnitř hangáru Tak skončil zcela nový Blaník OK-3700

Náhradou za něj obdržel aeroklub raritu – motorizovaný Blaník opatřený dvoutaktním motorem Jawa. Existují pouze 2 kusy takto upravených větroňů. Druhý Blaník je vystaven v leteckém muzeu v Praze Kbelích.
L13J OK-9821

Po „sametové“ revoluci v listopadu 1989 došlo později k zániku Svazarmu a majetek byl převeden do vlastnictví aeroklubu.

K dalšímu rozšiřování došlo po roce 2000, kdy byly postupně vybudovány soukromé hangáry: v roce 2005 hangár č. II, který byl později aeroklubem odkoupen, a v roce 2014 hangár č. III. V plánu je stavba dalšího hangáru.

Hangár č. II Hangár č. III
Hangár č. II Hangár č. III

V červenci 2009 byla zahájena stavba nového stanoviště AFIS – řídící věže. Její slavnostní otevření proběhlo 25. června 2011 při zahájení leteckého dne.
Nová řídící věž

Pro potřeby integrovaného záchranného systému došlo v průběhu roku 2012 k rekultivaci zastaralé vzletové a přistávací dráhy. K jejímu slavnostnímu otevření došlo 21. srpna 2012.

Na přelomu srpna a září 2013 proběhla generální rekonstrukce podzemní nádrže pohonných hmot. Ta byla vybudována v roce 1961 a pojme 10 000 litrů benzínu.

Výstavba věže, rekultivace přistávací plochy či rekonstrukce nádrže PHM, by se, vzhledem k finanční náročnosti, nemohla uskutečnit bez podpory kraje Vysočina a města Chotěboře.