Začátky
V červnu 1945 se v hotelu Modrá hvězda sešli zájemci o sportovní létání a založili aeroklub.
Výzva spoluobčanům
V té době však nebylo ani letiště, ani letadla. Za odstěhování jedné rodiny do pohraničí si dovezli 2 kluzáky SG-38 a jeden cvičný větroň Grunau Baby. Továrna Eckhardt & spol., ve které byla většina členů zaměstnána, dodala polovinu montovaného dřevěné budovy. První letiště vzniklo na podzim roku 1945 na polích mezi hřbitovem, tratí a polní cestou na Břevnici.
První letiště za hřbitovem
Stávající plocha přestala brzy vyhovovat a proto již v roce 1946 nastalo hledání vhodnější. Ta se našla u Dobkova na pozemcích pana hraběte Dobrzenského, která sloužila za první republiky jako nouzové letiště, používané armádou při manévrech. Za přispění panů Eckhardta, Černohubého, Lišky, Pavlíčka a dalších byl postaven hangár na okraji lesa za Dobkovem a z trofejních dílů první motorový naviják. Již 31. srpna 1947 byl uskutečněn první letecký den.
 |
 |
| Hangáry vybudované u Dobkova | Vzlet větroně. V pozadí komín Dobkovského lihovaru |
V roce 1953 se aeroklub začlenil do organizace SVAZARM (Svaz pro spolupráci s armádou)
Vývoj
V roce 1953 byly postaveny nové hangáry s provozní budovou poblíž obce Počátky, kde po mnoha inovacích a přestavbách stojí dodnes. Charakteristická budova letiště dala v roce 1959 podnět k natáčení filmu pro děti „Prázdniny v oblacích“, který vznikl na základě knihy „O letadélku Káněti“.
 |
 |
| Nápis na hangáru pro natáčení filmu „Prázdniny v oblacích“ | Celkový pohled na hangár s charakteristickou věží |
Málo známým faktem je provádění paravýcviku, který se na letišti konal za dohledu mistrů světa pánů Koubka a Jehličky v letech 1955-1956.
Stávající budovy přestávaly pomalu vyhovovat a začalo se proto přemýšlet o jejich modernizaci.
První velká přestavba byla uskutečněna v letech 1968 – 1970, kdy postupně vznikly nové hangáry, dílna, garáže, druhá pak v letech 1981 – 1985 v podobě nové provozní budovy, jež skýtá ubytování pro 24 osob, učebny, kanceláře a šatny.
Celkový pohled po modernizaci
 |
 |
| Hangáry před přestavbou… | … a po přestavbě |
 |
 |
| Původní provozní budova | Provozní budova po přestavbě |
 |
|
| Celkový pohled na počátku šedesátých let | |
 |
|
Dne 8. srpna 1981 se přes letiště přehnala vichřice, která zničila střechy obou hangárů. Padající krytina poškodila téměř všechna letadla. Jeden Blaník se navíc sám vznesl a dopadl na záda na pole za hangárem.
 |
 |
| Poničené větroně uvnitř hangáru | Tak skončil zcela nový Blaník OK-3700 |
Náhradou za něj obdržel aeroklub raritu – motorizovaný Blaník opatřený dvoutaktním motorem Jawa. Existují pouze 2 kusy takto upravených větroňů. Druhý Blaník je vystaven v leteckém muzeu v Praze Kbelích.
Po „sametové“ revoluci v listopadu 1989 došlo později k zániku Svazarmu a majetek byl převeden do vlastnictví aeroklubu.
K dalšímu rozšiřování došlo po roce 2000, kdy byly postupně vybudovány soukromé hangáry: v roce 2005 hangár č. II, který byl později aeroklubem odkoupen, a v roce 2014 hangár č. III. V plánu je stavba dalšího hangáru.
 |
 |
| Hangár č. II | Hangár č. III |
V červenci 2009 byla zahájena stavba nového stanoviště AFIS – řídící věže. Její slavnostní otevření proběhlo 25. června 2011 při zahájení leteckého dne.
Pro potřeby integrovaného záchranného systému došlo v průběhu roku 2012 k rekultivaci zastaralé vzletové a přistávací dráhy. K jejímu slavnostnímu otevření došlo 21. srpna 2012.
Na přelomu srpna a září 2013 proběhla generální rekonstrukce podzemní nádrže pohonných hmot. Ta byla vybudována v roce 1961 a pojme 10 000 litrů benzínu.
Výstavba věže, rekultivace přistávací plochy či rekonstrukce nádrže PHM, by se, vzhledem k finanční náročnosti, nemohla uskutečnit bez podpory kraje Vysočina a města Chotěboře.