Snad každému plachtaři se při přeletu stalo, že ho zradilo počasí a on musel předčasně přistát. V lepším případě na cizím letišti, v tom horším pak na louce či poli. Ve druhém případě pak následuje rozebrání větroně, naložení na transportní vůz a odvoz na letiště.

Aby se naši piloti zdokonalili, resp. získali sebedůvěru, v této, ne příliš oblíbené, disciplíně, byl Honzou vymyšlen plán na jejich zocelení. K tréninku posloužila SLZ plocha v Kejžlicích. Jedná se o spřátelené ULL letiště mezi Humpolcem a Lipnicí.
Jako vlečný letoun posloužil, kdysi velmi rozšířený, Z-37 Čmelák, jehož motor překypuje přebytkem výkonu a je tak schopen vzletu i s větroněm na krátké ploše. I když vlek za Čmeldou na krátkém laně nebyla „procházka růžovým sadem“, všichni zúčastnění si akci velmi pochvalovali.

Fotky z této povedené akce si můžete prohlédnout zde.

Ačkoliv pro aerovleky používáme starou dobrou vlečnu Zlín Z226, chtěli jsme si procvičit i vleky za ultralightem Skyleader 400, který dělá radost mnoha našim kolegům, kteří s ním létají.
Oproti Zlínu má však náš „Rudý ďábel“ o 80 koní pod kapotou méně a navíc je o polovinu lehčí. Tato omezení je třeba dohnat správnou technikou pilotáže taženého větroně.

Volba padla na neděli 14. května, kdy nebylo počasí vhodné pro termické lety, a my se tak mohli plně soustředit na trénink. A abychom našeho „dvorního“ vlekaře Pavla řádně využili, vyndali jsme z hangáru naše všechny větroně. Fotografie naleznete v naší galerii.

1. leden nám přinesl krásné počasí, čehož využili všichni letuchtiví piloti.

Doufejme, že se všem vyplní přísloví „Jak na Nový rok, tak po celý rok“!
Fotografie šťastlivců naleznete v naší fotogalerii.

I když s podzimem přichází útlum plachtařské činnosti z důvodu absence stoupavých proudů, přeci jen existuje možnost, kterak strávit ve vzduchu více času.
Tou je létání na svahu, pokud tedy duje silný vítr ze správného směru. Nejbližším svahem jsou Železné hory a fouká-li západní vítr rychlostí alespoň 6m/s, je možné nad nimi spatřit mnoho větroňů.

I naše plachtařská skupina se rozhodla vyzkoušet tento typ létání a tak navštívila koncem roku letiště Podhořany, které je jeho branou. Jejich instruktoři nám dali školení a provedli s námi seznamovací let, abychom se svahem blíže seznámili a poznali jeho záludnosti. Pokud totiž vítr zeslábne, ne vždy se podaří přistát na letišti a tehdy je výhodou znát, kde všude je možné přistát bez nebezpečí rozbití větroně.
To nám ostatně předvedl jeden pilot na Silvestra, kterému jsme cestou domů pomohli letoun rozebrat a naložit na transportní vůz.
Více fotografií naleznete v naší fotogalerii.

Chtěli bychom upozornit všechny piloty, kteří se k nám chystají, na změnu frekvence našeho letiště s účinností od 1. března 2021. Nová frekvence je 120,110.

Dne 22. října 2020 nás navždy ve věku 82 let opustil dlouholetý člen Aeroklubu Chotěboř pan Jaroslav Štusák.
Narodil se 24. března 1938 v Poličce. Vyučil se strojním zámečníkem v Chotěbořských strojírnách. Do aeroklubu Chotěboř se přihlásil v roce 1953, kde započal bezmotorový výcvik.
Po splnění podmínek absolvoval v roce 1960 instruktorský kurz. Již v této době byl aktivním členem rady aeroklubu. Zúčastnil se několika plachtařských mistrovství republiky a postupně splnil podmínky pro získání odznaku zlaté „C“. Po zrušení funkce placených náčelníků v roce 1964 se stal předsedou klubu, později náčelníkem. Jeho velikou zásluhou byla výstavba nových hangárů, která začala v roce 1968. Zde uplatnil svůj vrozený organizační talent.
Vzhledem k omezeném počtu motorových pilotů absolvoval motorový výcvik až v roce 1972 a mnoho let pak působil v aeroklubu jako pilot vlečného letounu a inspektor bezmotorového létání. V roce 1981 byl opět jedním z organizátorů výstavby provozní budovy a měl na starost zajišťování často nedostatkového stavebního materiálu. V roce 1983 se stal instruktorem motorizovaných kluzáků, nejdříve na L-13J, později na L-13SW Vivat.
I když svoji aktivní leteckou činnost ukončil v roce 1992, i nadále se zajímal o dění v Aeroklubu. Díky své obdivuhodné paměti velice pomohl při organizování oslav 70ti let založení aeroklubu.
Skonem pana Štusáka odešel nejen velmi dobrý pilot, organizátor, ale zejména velice obětavý kamarád.
Čest jeho památce!

Pan Štusák jako instruktor…	… a pilot vlečného letounu
V roce 1963 se zúčastnil plachtařských závodů ve zbrusu novém větroni VT-16 Orlík	V roce 2015 se zúčastnil oslavy 70 let založení aeroklubu Chotěboř

Vážení příznivci našich leteckých dnů, rádi bychom vás pozvali na letošní letecký den, který se bude konat v neděli 16. června 2019. I letos bude této akci předcházet MČR v letecké akrobacii, kterou pořádáme ve dnech 12. – 15. června 2019.

Airshow zahájí vystoupení kpt. Ivo Kardoše – display pilota AČR ze základny ČÁSLAV na stíhacím letounu JAS 39 GRIPEN. Poprvé se na našem letišti představí Lockheed Electra, který původně patřil panu Baťovi, či AVIA C-11, v letňanské Avii licenčně vyráběný Jak 11. Své umění rovněž předvedou noví mistři ČR v letecké akrobacii.

K pohodě bude hrát Humpolecký dixieland. Dále vystoupí Maxíci (Maxim Turbulenc) a partner Aeroklubu Chotěboř, skupina BENEBEND z komunity Benediktus. Pravděpodobným moderátorem dne bude Martin Dejdar.

Více informací naleznete na stránkách Airshow, popř. na našich facebookových stránkách.

Dne 9. prosince 2018 odešel do leteckého nebe ve věku 92 let nejstarší dlouhodobý člen aeroklubu Chotěboř, pan Dalibor Kaňka.
Narodil se v roce 1926 v Pardubičkách. Vyučil se knihařem, což jej naučilo preciznosti, kterou později uplatnil i v létání. Pracovat začal jako řidič, odkud pramenila jeho láska k automobilům a jejich opravování. Rozebrat a znovu složit dokázal takřka vše, co jezdilo.
Létat začal brzy po válce v aeroklubech Pardubice, Přelouč a posléze i v nedalekých Podhořanech – Nové Dvory. Toto letiště, na jehož výstavbě se aktivně podílel, vzniklo původně za účelem zkoumání svahového létání nad Železnými horami.
V roce 1953 se stal, jako zaměstnanec Svazarmu, prvním náčelníkem letiště v Podhořanech. Do Chotěboře přešel ve stejné funkci v roce 1955, kterou vykonával až do roku 1965, kdy byla tato funkce zrušena. Poté začal pracovat v tehdejších Chotěbořských strojírnách, kde zůstal až do důchodu.
Byl pilotem, instruktorem a vychoval celou další generaci pilotů kluzáků. Jako pilot motorových letadel se věnoval soutěžnímu navigačnímu létání, což jej dovedlo až k účasti na mistrovství republiky.
Ani později, kdy odešel do leteckého důchodu, na svět letectví nezanevřel. Jako sportovní komisař se zúčastnil mnoha plachtařských závodů a nadále pracoval v našem aeroklubu, kde kromě jiného dbal i na striktní dodržování sportovního řádu FAI. Jeho nezaměnitelný rukopis se uplatnil při vedení veškeré letové dokumentace která dodnes může sloužit jako vzor. Díky své další zálibě – geodezii, zaměřil všechny body letiště a vytvořil přesnou geodetickou mapu letiště. Na začátku 90tých let, i díky těmto znalostem, zajistil vypořádání všech majetkoprávních vztahů včetně převodu pozemků od státu do vlastnictví našeho aeroklubu.
Odchodem pana Dalibora Kaňky odešel nejen pamětník historie létání, ale i obětavý člověk.
Čest jeho památce!

Pan Kaňka jako instruktor…	… a pilot vlečného letounu
V roce 1986 byl sportovním komisařem na soutěži Pohár Železných hor	V roce 2015 se zúčastnil oslavy 70 let založení aeroklubu Chotěboř